Každá instituce, která provozuje digitální repozitář, musí učinit rozhodnutí, zda ponechat jeho naplňování přímo na zaměstnancích, kteří sdílený materiál tvoří, anebo zda přenechat správu repozitáře na specializovaném oddělení. S tím mimo jiné souvisí otázka, zda instituce přenechává autorům zaměstnaneckých děl právo s těmito díly dále nakládat (například je poskytovat třetím stranám), nebo zda vykonává majetková práva k zaměstnaneckým dílům vlastním jménem. Rozhodnutí o obou nastíněných otázkách musí být ve vzájemném souladu. Příspěvek shrne právní problémy vyplývající z nesprávně nastaveného systému zveřejňování (sdílení) zaměstnaneckých děl a dat. Cílem příspěvku jsou zejména praktická doporučení, jak formulovat interní normy upravující institucionální repozitáře a nastavit odpovědnost zaměstnanců za sdílená data.

Each research institution that operates a repository has to make a decision whether to allow all its employees to upload their own work or whether to create a special organizational unit that will review and approve each file shared via repository. This dilemma is accompanied with another important decision that an institution needs to make. Should the institution let its employees to distribute their works to whichever recipient they deem appropriate, or should it apply a managing approach to publication activities? The post will outline legal challenges of both approaches. The ultimate objective is to give practical recommendations on how to divide liability for data in repository between the employee and employer.