Pojmem šedá literatura je možné označit také dokumenty typu nakladatelské či firemní katalogy. K takovým patří také katalogy gramofonových firem, které přinášely svědectví o produkci zvukových dokumentů, resp. nahrávek. Tyto nahrávky jsou dodnes součástí sbírek řady institucí, avšak žádná z nich nevlastní tyto sekundární informační zdroje a není proto schopná přispět k celkovému pohledu na kulturní dědictví doby, kdy se gramofonový průmysl začal bouřlivě rozvíjet.

Grey literature often contains documents such as publisher or corporate catalogues. Included among these are catalogues of record companies, which provide evidence of all the sound documents issued for sale. Recordings are part of the collections of many institutions, but few of them also own these secondary information resources. Therefore, they are not able to contribute to the overall view of the cultural heritage of the era when the gramophone industry began and developed rapidly.